Mastitida je ekonomicky nejzávažnější onemocnění a zároveň je nejčastější indikací pro použití antimikrobiální léčby. Výskyt rezistentních bakterií je v současnosti častější příčinou úmrtí lidí než rakovina. Existuje obava z přenosu rezistencí z bakterií zvířat na původce nemocí lidí například pomocí potravního řetězce. Proto je aplikaci antibiotik nutné spojit s diagnostikou a jejich cíleným použitím.
Diagnostika původců zánětů vemene se provádí pomocí kultivace, kterou je možné provádět u veterináře nebo přímo na farmě. Výsledky se odečítají na několika úrovních od stanovení mikrobiologické skupiny bakterií (Gram pozitivní a Gram negativní) až po konkrétní druhy všech hlavních patogenů mléčné žlázy.
Léčebný protokol je pak možné stanovit individuálně pod dohledem veterinárního lékaře. Až 40 % klinických případů lokálních mastitid (kráva nemá celkové příznaky) se neléčí antibiotiky (Prášek a kol. 2010, 2016). Dochází tak k významné úspoře nákladů.
Díky cílené léčbě pomocí kultivace mastitid dochází ke snížení spotřeby antibiotik, zvýšení efektivity léčby, snížení rizika vzniku rezistence k antibiotikům a také ke snížení rizika úniku reziduí antimikrobních látek do mléka, a tím do potravinového řetězce. Velký ekonomický efekt je spojený i se zkrácením doby, kdy je kráva mimo dodávku.
Tento systém lze použít pro diagnostiku a léčbu klinických případů mastitid, subklinických mastitid a pro selektivní zaprahování.
Kultivují se všechny čtvrtě s mastitidou. U krav, které vykazují 1. a 2. stupeň závažnosti zánětu, tj. se změněným mlékem a s lokálními příznaky zánětu na vemeni, je léčba zahájena na základě výsledku diagnostiky do 24 hodin. U krav s celkovými příznaky se zahajuje protišoková terapie okamžitě a případná volba antibiotika se koriguje na základě výsledku kultivace.
Kultivují se krávy se zvýšeným počtem somatických buněk v mléce. O případné léčbě antibiotiky se rozhoduje individuálně v souvislostech s konkrétní situací farmy. Kultivace subklinických mastitid je nutná především pro rychlé a efektivní řešení potíží s kontagiózními patogeny jako je Staphylococcus aureus a Streptococcus agalactiae.
Se zvyšující se hygienou a welfare krav stojících nasucho se snižuje riziko vzniku infekce vemene během tohoto období. To může být ještě podpořeno použitím strukových zátek (vnějších a vnitřních sealů). Použití antibiotik v zaprahlosti je tedy opodstatněné pouze jako léčebné. K tomu je ovšem třeba stanovit přítomnost patogenu v době těsně před zaprahnutím pomocí kultivace a použít antibiotika cíleně pro léčbu infekcí v zaprahlosti.
Přidáno 27. 5. 2016, autor: J4W Admin